Svěřenské fondy

Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný ke zvláštnímu účelu, držený a spravovaný jmenovanou osobou (správcem) ve prospěch obmyšleného.

Svěřenské fondy lze využít především jako nástroj k ochraně a dlouhodobé správě rodinného či firemního majetku, k zachování důvěrnosti informací o majetku či bezpečnému a stabilnímu strukturování budoucího předávání majetku v rodině.

Do českého práva zavedl institut svěřenských fondů v roce 2014 nový občanský zákoník.

Od 1. ledna 2018 je povinná evidence svěřenských fondů, kterou zavedla novela občanského zákoníku.

Svěřenský fond může vytvořit kterákoliv osoba, fyzická nebo právnická, která na základě své vůle vyčlenění svůj majetek nebo jeho část za určitým účelem. Tato osoba se tímto právním jednáním stává zakladatelem svěřenského fondu.


Vznik fondu

Svěřenský fond může být zřízen vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele smlouvou (uzavře se smlouva mezi zakladatelem a správcem o svěření majetku správci).

Zakladatel ustanoví statut fondu, a to formou notářského zápisu. Statut musí obsahovat alespoň:

  • označení svěřenského fondu,
  • označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
  • vymezení účelu svěřenského fondu,
  • podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
  • údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a
  • má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.

Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.
Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.


Evidence svěřenského fondu

Od 1. ledna 2018 je povinná evidence svěřenských fondů, které vznikají až zápisem do rejstříku spravovaného Ministerstvem spravedlnosti. Evidenci vedou rejstříkové soudy a je zčásti neveřejná.

Do evidence svěřenských fondů se zapisují informace týkající se svěřenských fondů (například účel fondu, den jeho vzniku, počet správců, údaje o zakladateli).

Zápis svěřenského fondu provádí rejstříkový soud nebo notář. K návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence je třeba přiložit listiny, jež „prokazují skutečnosti, které navrhovatel navrhuje v návrhu na zápis do evidence zapsat“, jak požaduje zákon. Doloženy musí být i listiny, jež se zakládají do tzv. sbírky listin.

Svěřenský fond – osoby

Zakladatel

Zakladatelem je ten, kdo právním jednáním vyčleňuje ze svého majetku určitou část. Zakladatelem může být právnická i fyzická osoba. Zakladatelů může být více.
Práva zakladatele (kogentní):

  • jmenovat a odvolávat správce
  • definovat obmyšleného a určit mu plnění a může své rozhodnutí změnit nebo zrušit
  • dohlížet nad činností správce

Obmyšlený

Obmyšleného jmenuje zakladatel. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich.

Obmyšlený je nejdůležitější osobou, neboť kvůli plnění pro obmyšleného se svěřenský fond zřizuje a vzniká.

Svěřenský správce

Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk.

Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu, může tedy s majetkem činit cokoliv, co je nutné a užitečné (např. změna jeho podstaty, jeho rozmnožování a investování).

Svěřenský správce musí plnit i všeobecné povinnosti stanovené pro správu cizího majetku a další povinnosti vyžadované příslušnými právními předpisy, např. vůči osobám vykonávajícím dohled nad správou svěřenského fondu.